Nohy pod peřinu
a tvář
položím si
na tvou hruď
a usnu,
tak tvrdě,
že mě neuslyšíš dýchat.

A ty mě neprobuď,
až ráno budeš vstávat
a možná, že ještě chvíli,
budeš o mně slýchat
a pak
se zamiluješ,
listí s podzimem zezlátne
a napadne první sníh
a s liliemi, až vykvetou,
zmizím i z tvé hlavy
zmizím v oblacích.

„V oblacích“

Poezie