Dole v přístavu

Dole v přístavu,

kde pára stoupá od mého chřípí

rudnoucí traverzy a něčí sny

v polorozpadu na mimikry.

Tuhnoucí asfalt pod podrážkou

a řídnoucí bujná skráň

na chvíli kamením, pak zase vážkou

ve slovech ve dví rozeklán

Dole v přístavu,

kde na pláště padá déšť a tma

páchnoucí kanály a něčí dech

v polorozpadu, na zádech.

Dole v přístavu“